Tři přání od Petry Knotkové

Vidím se, jak stojím v šeru lesa.

Dívám se na sebe z velké dálky a netuším, jak jsem se tu vlastně objevil.

Zapomněl jsem na toho chlapce, až teď si vzpomínám, že ve mě pořád žije,

i když mu v čase, který po mě neustále vyžaduje moudrá

a dospělá rozhodnutí, sotva věnuji pozornost.

Rozhlížím se kolem a nechávám se vést, splývám s obrazem.

Až mě les jak vodní proud vyplaví na louku.

Tady tančí víla.

Je to malá dívka, je to žena, nebo stará čarodějka s tváří dítěte?

Kdoví. Tančí tu už stovky let, stále stejná, nevinná a hřešící,

neustále toužící po rozednění a po lásce.

Zahlédla mě a blíží se ke mě...

"Chceš-li, prozradím ti tajemství.

Nejdříve ale projdi třemi říšemi -

Říší vůní... Říší chutí... a ...Říší světla.

Až vstoupíš do Říše vůní, zůstaň zde tak dlouho,

dokud nenajdeš tu nejjemnější a nejvzácnější vůni.

Lesní žínky ti budou na mechových polštářích

nosit nejomamnější vůně,

z bledých rukou sypat voňavá kouzla,

ale ty najdi vůni čistou jako lesní pramen.

A takovou vůni mi přines.

V Říši chutí tě čeká mnoho nástrah.

Jak neztratit cestu v zemi,

kde i po kmenech stékají kapky medu?

Všechno všecičko kolem je sladké, ale ty mi přines,

co je nejsladší.

Pamatuj, že jsi to jen ty,

kdo dává sladkost pokrmům bez chuti.

Pamatuj, že sladké nenalezneš pouze v ústech.

A nyní jsi v Říši světla.

Tady potkáš zakleté bludičky, vyslance pekla,

posly Slunce a všichni ti budou vyprávět o světlu.

Možná ale, že ho najdeš v něčích očích,

možná ho objevíš v sobě.

Až nalezneš, co je nejzářivější, tvůj úkol bude splněn.

Odevzdáš mi právě to, co je nejzářivější,a také nejsladší a nejvoňavější.

Vrátíš se zpátky, projdeš vodou plnou hvězd,

dvěma slunci, třemi mlhami.

A já ti pak k nohám položím tvé dary.

Snad si vzpomeneš."