Ptačí víla

Staré báje obsahují spoustu pověstí o bytostech spojených s elementem vzduchu. Nejsou lidskému oku viditelné a své stálé místo mají v říši skřítků, víl a duchů. Vnímavým jedincům se zjevují v podobě ptáků a jiných okřídlených bytostí. Nejčastěji se s nimi člověk může setkat na začátku jara, kdy se příroda začíná probouzet ze zimního spánku a první jarní květiny lákají k hostině své tradiční spolehlivé opylovače, včelky a čmeláky. Další poletující drobotina se k nám začíná vracet z teplých krajů, takže si lidé mohou užít při procházce přírodou, dostatek štěbetání a ptačího zpěvu.

A uprostřed tohoto bujícího jarního mumraje se na úrovni emocionální roviny země pohybují duchové a víly vzduchu. Jejich energetický vliv na naše prostředí a působení na život člověka je nesporný. Přesto jsou jejich projevy brány jako záležitosti a jevy nadpřirozené, tajemné a nevysvětlitelné. Je možné se o nich dočíst v nejrůznějších příbězích, bájích a pověstech, v nichž hlavní roli hrají vodní žínky, rusalky, skřítkové, elfové či víly. A kladou před nás otázku, zda jsou pouze fiktivní postavy z pohádek, nebo reálné bytosti žijící v paralelních světech.

Pro mne se tyto bytosti staly zdrojem tvůrčí inspirace. V přiložené kresbě jsem se pokusil zachytit rozvernou ptačí vílu a její nespoutanou radost z rozpínavé energie jara. Květinový nektar je tak sladký a láká k mlsání.

Jarda Sklenář