Mýtus o Panu a Syrinx

Prastaré báje nám zanechaly mnoho nadčasových příběhů, které i po staletích oslovují lidské srdce a představivost. Mezi nejznámější patří řecký mýtus o Panu a Syrinx. V trvalém odkazu těchto dvou mytických postav je základním tématem nejen láska, ztráta či transformace, ale i síla hudby.

Satyr Pan byl bohem pastýřů, plodnosti, divočiny a jara. Horní část svého těla měl mužskou, zatímco zadní končetiny, nohy a rohy kozí. Vzhledem k tomu, že občas zatoužil po lesní nymfě nebo dvou a snažil se je svést, si získal pověst chlípného boha, známého pro svoji sexuální nestoudnost. Lesní nymfa Syrinx se projevila nejen jako zručná lovkyně, ale i oddaná stoupenkyně Artemidy, bohyně panenství a lovu. Přestože byla Syrinx stejně krásná jako samotná bohyně, zůstala pannou a zavázala se, že nikdy neupadne v pokušení.

Jednoho dne, když se vracela z lovecké výpravy, narazila Syrinx náhodou na satyra Pana. A on, uchvácen její krásou, se do ní přímo na místě bláznivě zamiloval. Počal ji vyznávat horlivě lásku, a když si ubohá Syrinx uvědomila, že její ctnost je v sázce, dala se na útěk. Měla sice rychlé nohy, ale Panovi se nevyrovnala. Při snaze uniknout pronásledovateli si ve zmatku zvolila špatnou cestu a ocitla se v pasti u břehu řeky Ladon. Když se k ní Pan přiblížil, v posledním zoufalém pokusu prosila sesterské vodní nymfy, aby ji zachránily. Nymfy, dojaté její nepříjemnou situací, ji proměnily v dutý říční rákos, takže Pan místo Syrinx obejmul už jen rákosí, houpající se ve větru.

Se zlomeným srdcem si Pan ztěžka povzdechl, a zatímco jeho dech protékal rákosím, ozval se při tom zvláštní melodický zvuk. Pana nový zvuk zaujal natolik, že se rozhodl použít rákos k výrobě nového hudebního nástroje. Nařezal rákosí do příslušných tvarů a pomocí vosku a provázků z něj vytvořil sadu trubek. A tak se zrodila flétna, symbol Panovy neopětované lásky k nymfě a jeho trvalé vášně pro hudbu. Pan ji pak nosil všude sebou a stala se jeho symbolem. Sladké melodie zvěčnily ladnost a krásu nymfy Syrinx. Se svým novým stvořením Pan objevil nově nalezenou lásku k hudbě a strávil nespočet hodin hraním na flétnu a bavil ostatní bohy a bohyně svými krásně smutnými melodiemi.
******************************************************************************************************** 

V hudbě se flétna stala symbolem nespoutanosti díky spojení Pana s přírodou a divočinou. I dnes tento starý příběh nepřestává uchvacovat a inspirovat. Připomíná nám sílu transformace, kreativitu a lidského ducha. Až někdy příště uslyšíte při toulání se přírodou strašidelnou tklivou melodii Panovy flétny nebo uvidíte-li obraz satyra pronásledujícího nymfu lesem, vzpomeňte si na mýtus o Panu a Syrinx, stejně jako na lekce, které nás učí o životě, lásce a kráse proměny.)¨

Jarda Sklenář