Faun a nymfa

Faun s flétnou a tančící nymfa jsou známé náměty ze starých mýtů. Jeden z nejpůsobivějších příběhů lásky mezi nymfou Galateiou a pastýřem Akisem, který své ovce pásl u moře, pochází z řecké mytologie. Zápletka je jednoduchá: Syn lesního boha Pana Ákis a dcera mořského boha Nérea Galatea se do sebe zamilují. Do Galatey je však zamilovaný i monstrózní jednooký kyklop Polyfémos, který žil v sopce Etna. Nicméně jeho láska není opětována a tak obr naplněn vztekem a zášti vrhne obrovský kámen lávy na dvojici milenců. Ákise balvan zabil na místě, avšak Galatea vyvázla nezraněna. 

Zarmoucená nymfa vyplakala všechny své slzy na zmučeném těle své ubohé lásky, až se bohové slitovali a proměnili vytékající krev jejího milého v čistou průzračnou říčku, která od té doby nese jeho jméno a dělá radost všem ostatním pastýřům. Na Sicílii nese řeka dodnes jméno Fiume d'Iaci, pramení z Etny a vlévá se přímo do moře, kde se oba milenci setkali.

Příběh tragické lásky inspiroval mnoho malířů, básníků i skladatelů. Mě příběh též oslovil a představil jsem si jak jeden z pramenů řeky Akis vyvěrá v tajuplném magickém místě, zvaném Faunovo jezírko. Klidné místo uprostřed přírody, vhodné pro odpočinek nejrůznějších tvorů i bohů. Možná si tam chodí odpočinout po vítězném boji s obry i sám bůh Thor se svým kouzelným kladivem. Kdo ví? Tiché brány světového stromu Yggdrasilu vedou do prapodivných míst, kde poutníci objevují zapomenuté.

*********************************************************************************************************

Galateo, osuš své slzy,

Ákis se zjevuje jako bůh!

Podívejte se,

jak vstává z místa svého odpočinku,

shlédni na jeho hlavu korunovanou.

Zdrávas, ty bublající jemný proude,

pastýřské štěstí, téma múzy!

Po pláních bloudí s radostí,

vždy něžná láska sólistů.

Jarda Sklenář