Devana

Slovanskou bohyni lesů, divočiny a lovu známe pod jménem Devana. Nazýváme ji též "Matkou lesů" a byla dcerou mocného boha hromu Peruna, který ji zplodil s velkou matkou Mokoš, ochránkyní žen. Když Devana dospěla v krásnou mladou ženu, stávala se stále více divokou, neovladatelnou a láska k vlastní svobodě se časem změnila v posedlost. Byla nezávislým duchem, jezdila na koních (jejím symbolem je i klisna), vyrůstala ve zdatnou lovkyni a úspěšně krotila vlky a lišky, kteří se jí pak stali věrnými společníky.

Pro mocné mužské bohy se stala její nespoutaná ženskost nepřijatelná a jejímu otci způsobila nejednu nepříjemnost. Byla však pýchou svého otce a tak ji odpouštěl všechna provinění, která svým chováním božským obyvatelům Planiny způsobila. Perun věřil, že jeho dcera je jen dětinská a ze své arogance vůči mužům vyroste. Její neustálé lovy a nošení rozpuštěných vlasů (nevdané ženy si měly své vlasy zaplétat) jako odmítání sňatků s jakýmkoliv mužem ho jednoho dne rozzlobily. Rozhodl se, že pohár jeho trpělivosti přetekl a že je čas na změnu. Výsledkem však byla vzpoura Devany proti otci, která se zvrhla v nelítostný boj.

Její vlčí spojenci byli Perunem zahnáni na úprk a ona byla nucena se svému otci postavit tváří v tvář sama. Ozbrojená oštěpem se divoce rozjela na své klisně proti Perunovi, ale byl příliš silný. V naději, že ho porazí ve zvířecí podobě, se proměnila ve lvici, ale i v této oblasti se jí Perun vyrovnal. Znovu zkusila proměnu, tentokrát v ptáka. Nicméně Perun se stal orlem a chytil ji do svých spárů. V posledním úsilí se stala rybou a vyklouzla z jeho sevření. Perun sledoval její pád a vyzval Mokoš, aby ji chytila do rybářské sítě. Jeho žena příkazu vyhověla a Devanina vzpoura skončila.

O trestu pro svou dceru nemusel přemýšlet dlouho. Pokusil se jí i přes odpor provdat za vládce podsvětí a podsvětních vod Velese. Nešťastná Devana se vdávat nechtěla a tak nakonec situaci vyřešil sám Veles. Proměnil se v květ bazalky a utišil její duši. Prastaré příběhy říkají, že i když se ti dva nemilují, zůstávají mocným párem. Rohatý bůh Veles, podle víry starých Slovanů obhospodařuje věčně zelenou pastvinu v podsvětí, kde se prohání božská stáda dobytka a duše mrtvých, zakoušejících věčnou blaženost. Smrt je našimi předky chápána jako přirozená součást života.

K bohyni Devaně se váže jarní svátek zvaný "vrbopuc", který je naplňován magickou koupelí v řece, za účelem rituálního obnovení jejího panenství. Obecně je Devane vyobrazována jako mladá panenská dívka, s rozpuštěnými vlasy a vlkem nebo liškou po boku. Může nosit kožešiny jednoho z těchto zvířat nebo medvěda, což je symbol Velese. Někdy si nechává vyrobit parohy nebo korunu, symbolizující její vůdčí roli nad zvířaty přírody.

Jarda Sklenář