Blodeuwedd - dívka z květů
Velšský epos "Mabinogion" nám popisuje proměnu v sovu a orla pod vlivem kletby. Příběh začíná tím, že se bratr bohyně nebes a měsíce Aranrhody jménem Gwydion, rozhodl vzít pod svou ochranu jejího druhého syna, protože se domníval, že Aranrhod není počestná žena. Gwydion byl znám i jako kouzelník a poskytl chlapci náležitou výchovu.
Jednoho dne vzal Gwydion chlapce na návštěvu k jeho matce. "Jaké je jeho jméno?" zeptala se matka. "Vskutku," odvětil Gwydion, chlapec ještě nemá jméno." "Potom nechť je tedy jeho osudem," odvětila Arianrod,"žít beze jména, dokud mu sama nějaké nedám." Gwydion byl však rozhodnut pro svého chráněnce jméno získat stůj co stůj. Pomocí kouzel se mu podařilo Arianrod oklamat, takže sama nevědomky dala chlapci jméno. Chlapec tedy získal jméno Llew Llaw Gyffes.
Arianrod, pohněvaná, že byla napálena, na chlapce uvalila novou kletbu: ,,Nebude moci nosit zbraně, dokud mu je sama nevěnuji." I tuto kletbu se podařilo Gwyndionovi lstí prolomit a tak Arianrod pronesla další: "Nikdy si nevezme ženu z plemene, které nyní obývá zemi." Taková kletba byla již nad Gwydionovy síly, a tak mu nezbylo, než se vydat ke svému strýci Mathovi, který se v kouzlech a čárech vyznal ještě lépe než on.
"Dobrá," pravil Math, "pokusíme se společně vytvořit pro chlapce ženu z květů." Vzali tedy květy dubu, břízy a vrby, z nichž stvořili pannu, nejkrásnější a nejvznešenější, jako kdy lidské oko spatřilo. Dostala jméno Blodeuwedd neboli Tvář z květů. Potom ji provdali za Llewa a věnovali jim panství Dinodig, ve kterém pak oba mladí lidé nějakou dobu spokojeně vládli a byli svými poddanými velice milováni.
Ale Blodeuwedd si své krásné jméno a původ nezasloužila. Jednoho dne, kdy Llew dlel na delší návštěvě u Matha, přijel k jejich domu muž jménem Gronw Pebyr, který sem zabloudil při lovu. Poprosil o přístřeší, aby nemusel spát venku. Blodeuwedd, která neměla žádné bližší zkušenosti s lidmi, s ním strávila několik nocí a pak spolu začali vymýšlet plán, jak by se Llewa jednou provždy zbavili. Llew však nebyl obyčejný smrtelník a bylo ho možno zabít jen za určitých zvláštních okolností. Nevěrná Blodeuwedd, předstírajíc velké obavy o něj, jakou smrtí by mohl zemřít, se ho začala vyptávat. Llew dojatý jejími starostmi jí přesně vylíčil, co by se muselo stát, aby přišel o život. Nato se Blodeuwedd domluvila se svým milencem, vše připravili a podnikli pokus o vraždu. Gronw ho proklál mečem, jehož ostří bylo napuštěno jedem. Těžce zraněný Llew se proměnil v orla, vznesl se vysoko na oblohu a zmizel. Gronw se pak zmocnil země i jeho ženy.
Zpráva o těchto událostech se nakonec donesla až k Mathovi a Gwydionovi. Gwydion se okamžitě vydal chlapce hledat. V domě jednoho ze svých vazalů se dozvěděl o podivném chování svině, která každé noci beze stopy mizí a ve dne se řádně vrací. Rozhodl se svini sledovat až k potoku, kde se svině zastavila a začala se čímsi krmit. Když přišel blíž, spatřil, jak se krmí masem, které odpadávalo z těla orla, sedícího nehybně vysoko ve větvích stromu. Gwydionovi se zdálo, že by to mohl být Llew. Začal ptáku zpívat a ten se jal seskakovat dolů se stromu, až se ocitnul u jeho nohou. V té chvíli se ho Gwydion dotkl svou kouzelnou hůlkou a orel se proměnil zpět v Llewa, vychrtlého na kost. Dopravil chlapce na Mathův dvůr, kde se plně zotavil a začal plánovat pomstu Blodeuwedd a Gronwymu.
Nakonec byla Blodeuwedd za trest proměněna v sovu, čímž ji přinutili vyhýbat se dennímu světlu. Gronwa zabil Llew v souboji kopím, které mrštil takovou silou, že než zrádce zasáhlo, prošlo kamennou deskou. Poté se Llew ujal opět vlády nad svou zemí a panoval k jejímu prospěchu až do konce svých dnů.